LOTRANDO A ZUBEJDA (1996)

Pohádka / Komedie / Česko / Bulharsko / Francie, 1996, 106 min 

Režie: Karel Smyczek / Předloha: Karel Čapek (povídka) / Scénář: Zdeněk Svěrák, Karel Smyczek / Kamera: Jan Malíř / Hudba: Jaroslav Uhlíř / Hrají: Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marian Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš, Jiří Pecha, Ljuba Krbová, Oldřich Navrátil, Josef Karlík, Vladimír Javorský, Karel Smyczek, Petr Brukner, Jan Hraběta, Jan Bonaventura, Bořivoj Penc, Jaroslava Kretschmerová, ...

CSFD

hosté

Barbora Seidlová

Barbora Seidlová se narodila 23. 5. 1981 v jihomoravském městě Břeclavi a vyrůstala v nedalekém Mikulově. Vystudovala činoherní herectví na brněnské konzervatoři a poté i pražskou DAMU. Již v patnácti letech ji obsadil režisér Karel Smyczek do svého pohádkového filmu "Lotrando a Zubejda" (1997). Bára si tam zahrála hlavní roli princezny Zubejdy. Ve stejném roce také natočila inscenaci Romeo, Julie a tma, ve které si zahrála Ester. Během studií na FAMU účinkovala i v několika studentských filmech. Svou divadelní kariéru začala v Divadle Bolka Polívky v Brně (hra Nebe?), hostovala ale i v hrách v jihlavském divadle Na kopečku, v Činoherním klubu v Praze (hra Dámský krejčí), Divadle na zábradlí (hra Plyš), Městském divadle Brno (Romeo a Julie-role Julie), v brněnské Redutě a Divadle komedie. V seriálu se poprvé a naposled objevila v seriálu České televize s názvem "Místo nahoře" (2003). V jedné z hlavních rolí tu Bára ztvárnila dospívající Martinu Lukešovou (dceru Vl. Táborského a S.Stašové). Po natočení dalších dílů seriálu (už na TV Nova) s názvem "Místo v životě" se dobrovolně vzdala kariéry seriálové herečky. O rok později si zahrála hlavní roli ve filmu Bolero (postavu Mariky Čihanové) a objevila se jako Tereza v teenagerské komedii "Snowboarďáci". V roce 2005 se vzdala i kariéry filmové herečky a rozhodla se dál pracovat jen na divadelní scéně, kde má podle svých slov více volnosti. Momentálně je Bára herečkou na volné noze, nejčastěji je možno ji vidět v brněnském Divadle Bolka Polívky.

Karel Smyczek (70 let)

Začínal jako dětský herec. Již v útlém věku měl možnost spolupracovat se známými režiséry, jakými byli Milan Vošmik nebo František Vláčil. Jeho jméno je dnes spojeno jak se spoustou úspěšných českých filmů, tak s množstvím seriálů. Herec a režisér Karel Smyczek se narodil 31. 3. 1950 v Mělníku, vyrůstal však ve Slaném, kde mimo jiné hrál ochotnické divadlo. Je ženatý, s manželkou Danou mají tři děti a dvě vnoučata. V devíti letech jej František Vláčil obsadil do svého snímku HOLUBICE (1960), kde ztvárnil Michala, chlapce odkázaného po nervovém šoku na invalidní vozík. V průběhu 60. let se dále objevoval převážně ve filmech Milana Vošmika (ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA, ZLÉ PONDĚLÍ, TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ...).

V roce 1975 absolvoval režii na FAMU snímkem KAPŘI PRO WEHRMACHT, o čtyři roky později debutoval filmem HOUSATA. Už dříve však bylo zřejmé, že jeho tvorba bude pojednávat převážně o dětech a dospívající mládeži. Nejvíce celovečerních filmů natočil v 80. letech. Na většině z nich spolupracoval se scénáristou Radkem Johnem, z těch nejznámějších jmenujme filmy SNĚŽENKY A MACHŘI (1982) nebo na tehdejší dobu odvážný snímek PROČ? (1987).
V průběhu devadesátých let se věnuje především seriálům. V té době však už jeden takový na kontě má, a sice "TŘETÍ PATRO" z roku 1985. "BYLO NÁS PĚT" (1994), dnes již klasická seriálová záležitost, vznikla podle novely Karla Poláčka a díky jejímu úspěchu získal Karel Smyczek pověst kvalitního seriálového tvůrce a režiséra vůbec. Ani v této době však filmové plátno zcela neopomenul. LOTRANDO A ZUBEJDA (1997), pohádka na motivy Karla Čapka, ke které napsal scénář Zdeněk Svěrák, je zatím posledním Smyczkovým celovečerním filmem.
Nyní máme v živé paměti jeho nejnovější projekty, a to seriály pro Českou televizi "MÍSTO NAHOŘE" (2003) a "DOBROU ČTVRŤ" (2005), k níž se nyní točí pokračování. 

Pavel Zedníček (70 let)

Pavel Zedníček se narodil na kovárně v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku. Má jednu sestru. Vyrůstal v kolonii baťovských domků ve Zlíně. Nastoupil na kožařskou průmyslovku, ale představa práce v obuvnické továrně ho nelákala - vlastně ho spíš děsila. Už na základní škole byl považován za třídního baviče, smíška a velkého extroverta. V roce 1969 mu kamarád poradil, ať svých schopností využije a přihlásí se na hereckou školu. Podal si tedy přihlášku na JAMU a po přijetí se seznámil s hereckou partou kolem Jiřího Bartošky a Karla Heřmánka. Už během studií vystupoval v Divadle Na provázku. Školu absolvoval v roce 1973 a brzy zamířil za svými kolegy ze studií, kteří se po názorovém rozchodu s brněnskou divadelní scénou rozhodli naplnit své představy o divadle v Činoherním studiu v Ústí nad Labem.
Sehraná trojice Bartoška-Heřmánek-Zedníček se v průběhu 70. let dostávala do stále většího povědomí, a tak v roce 1977 přišla nabídka angažmá v Divadle Na zábradlí, kterou společně využili. Pavel Zedníček zde vytvořil řadu významných rolí, jakými byl např. Hamlet nebo don Juan. Nerozlučný trojlístek spolu hrál dlouhá léta a stačil ještě založit v roce 1992 Divadlo bez zábradlí. Krátce nato se ale jejich cesty přece jen rozdělily. Pavel Zedníček poté hostoval v řadě divadel - např. v Činoherním klubu, Činoherním studiu, Divadle ABC, divadle Globe nebo Národním divadle. V současnosti hraje především v divadle Kalich.
Ve filmu se poprvé objevil v roce 1975 v detektivce J. Herze HOLKA NA ZABITÍ. Televize mu o dva roky později nabídla sice menší ale vděčnou roli zraněného řemeslníka v dobově velmi oblíbeném seriálu NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. Poté se stal členem herecké party z Malého televizního kabaretu, což byl úspěšný a stylový zábavný pořad pro děti. Ve velmi krátké době si získal popularitu a koncem 70. let už byl považován za vycházející hvězdu naší herecké scény. Po celá 80. léta šel z role do role. Objevoval se v různých žánrech, ale výrazně bližší mu byla komediální poloha. Využíval ho film i televize, hrál hlavní i vedlejší postavy. Objevil se jako saniťák v seriálu SANITKA, významnou roli otce měl v dětských filmech VESELÉ VÁNOCE PŘEJÍ CHOBOTNICE a CHOBOTNICE Z 2. PATRA. Zahrál si i ve válečném dramatu SIGNUM LAUDIS. Byl také jedním z kriminalistů v MALÉM PITAVALU Z VELKÉHO MĚSTA.
Jeho popularity využil na samém počátku 90. let režisér Václav Vorlíček a obsadil ho do role jednoho ze dvou poněkud přerostlých synů princezny Arabely v seriálu ARABELA SE VRACÍ. V seriálu KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN si zahrál estrádního kouzelníka, který se ve svízelné situaci v emigraci dopustí krádeže. S přibývajícími léty přece jen četnost rolí, jejich rozsah i kvalita poněkud klesly, nicméně Pavel Zedníček tuto ztrátu kompenzoval prací pro ČT, která ho v roce 1992 obsadila do role moderátora oblíbeného zábavného pořadu KUFR, který se na obrazovkách udržel neuvěřitelných dvanáct let. V polovině 90. let moderoval Zedníček rovněž pořad PTÁKOVINY.
Velký prostor v jeho tvorbě tvoří pořady pro děti. Kromě řady studiových televizních pohádek se objevil v koprodukční filmové pohádce O JANOVI A JEHO PODIVUHODNÉM PŘÍTELI nebo ve snímku LOTRANDO A ZUBEJDA. Namluvil i některé večerníčky, jako např. PŘÍHODY KOCOURA DAMIÁNA, BALABÁNCI a především oblíbené PŘÍBĚHY VČELÍCH MEDVÍDKŮ. Mimořádně rozsáhlá je i jeho práce v dabingu. Jeho hlasem mluví např. Frank Lambert v oblíbeném sitcomu KROK ZA KROKEM nebo Al Bunda ze sitkomu ŽENATÝ SE ZÁVAZKY. V seriálu CHICAGO HOPE namluvil postavu doktora Keitha, v KOUZELNÉ ROMANCI postavu Nathaniela a v seriálu PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO nazpíval úvodní píseň.
Životní partnerkou Pavla Zedníčka se stala moderátorka a scénáristka Hana Kousalová. Z prvního manželství má dceru Lucii, která je úspěšnou herečkou. Pavel Zedníček má řadu koníčků, rád cestuje, zajímá se o létání a hraje na klarinet. Je spoluautorem svého knižního hereckého portrétu Kurňa, to je život. Vždycky tíhl k situační a výrazové komice, v televizi i ve filmu se vyhýbal hlubšímu psychologickému herectví. Svým humorem oslovoval široké lidové vrstvy. Opakovaně se umisťoval na předních příčkách divácké popularity, zvítězil např. v anketě Týtý.

anotace

anotace

Svět je malý a o náhody není nouze.

Nový koprodukční film Karla Smyczka Lotrando a Zubejda navazuje svéráznou atmosférou na úspěšné Tři veterány, s nimiž jej spojuje jméno scenáristy Zdeňka Svěráka. I tentokrát jde o moderní pohádku doplněnou písničkami, jejíž inspirací však byla literární předloha Karla Čapka. Z jeho slavného Devatera pohádek Svěrák vybral dvě, Loupežnickou a Doktorskou. Vtipně skloubil příběhy vzdělaného loupežníka Lotranda a rázovitého drvoštěpa, považovaného za doktora. Tvůrcům se podařilo zachovat poetiku literární předlohy a čapkovského jazyka. Tato inspirace je patrná zejména v textech písniček, ke kterým složil jednoduchou melodickou hudbu Jaroslav Uhlíř. - Obě pohádky spojuje hlas vypravěče (Zdeněk Svěrák) a nová postava cestovatele a samorostlého filosofa Lustiga (Arnošt Goldflam). Mladého Lotranda hraje s citem pro jemnou komičnost student režie pražské FAMU Jiří Strach, vedle nějž se jen těžko prosazuje představitelka solimánské princezny Zubejdy, Barbora Seidlová. Drvoštěpa Drnce, který vezme nevyvedeného adepta loupežnictví Lotranda mladšího pod svou ochranu, hraje s evidentní chutí Pavel Zedníček, jenž společně s Naďou Konvalinkovou (Drncová) paroduje rustikální postavy české vesnice, tak jak jsou kodifikovány v tradičních lidových pohádkách. Kvalitní herecké výkony zvýrazňují také většinu epizodních postav. Do role loupežníka Vincka je netradičně obsazen Jiří Lábus, velvyslanec Solimánské země je zde zmnožen do tří figur, Hálího (vynikající Miroslav Táborský), Belího (Ladislav Gerendáš) a Zelího (Jaroslav Sypal). Kamera Jana Malíře se důsledně drží barvotiskové stylizace všech prostředí (loupežnického brlohu, kláštera, české vesnice i orientálního paláce). Přes zdánlivou komplikovanost propletence dvou příběhů se tvůrcům podařilo natočit jednoduchou a inteligentní moderní pohádku. -rapl-