OTESÁNEK (2000)

Komedie / Drama / Loutkový / Česko / Velká Británie / Japonsko, 2000, 125 min

Režie: Jan Švankmajer / Předloha: Karel Jaromír Erben (kniha) / Scénář: Jan Švankmajer / Kamera: Juraj Galvánek / Hrají: Veronika Žilková, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová, Pavel Nový, Kristína Adamcová, Dagmar Stříbrná, Zdeněk Kozák st., Gustav Vondráček, Arnošt Goldflam, Jitka Smutná, Jiří Lábus, Radek Holub, Jan Jiráň, František Polata, Tomáš Hanák, Marie Marešová, Anna Wetlinská, Zdeněk Palusga, Vojtěch Bernatský, Jiří Macháček ...

CSFD

hosté 

Pavel Nový (70 let)

Pavel Nový se narodil 5. 9. 1948 v Plzni. Po angažmá v řadě divadel (např. Krajské divadlo v Příbrami nebo v Divadlo V. Nezvala) se stal roku 1989 členem pražské Ypsilonky, kde působí dodnes. V současnosti ho můžeme vidět například v představení Prodaná nevěsta či Horké to někdo rád. Před kamerou stál poprvé již ve 13ti letech (rodinný film V. Vorlíčka KUŘATA NA CESTÁCH). První větší příležitosti získal až koncem 70. let ve snímcích BALADA PRO BANDITU a POSTAV DOM, ZASAĎ STROM. Popularitu a oblibu u širšího publika mu však přinesla teprve postava zvukaře Pepy z české veselohry století S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT. Během své kariéry vytvořil několik desítek filmových rolí, výraznou stopu v jeho filmografii posledních let zanechala spolupráce s režisérem Janem Švankmajerem na filmech SPIKLENCI SLASTI a OTESÁNEK. Jeho filmové role nemají výraznější žánrové vymezení, hrál v komediích, dramatech i kriminálkách. V 90. letech se rovněž prosadil jako osobitý moderátor TV pořadů se zábavně sportovní tématikou. 

Jaromír Kallista (80 let)

se narodil 18. 12. 1939 v Praze. V letech 1959-1964 vystudoval Filmovou fakultu AMU obor produkce. Po absolutoriu pracoval do roku 1970 ve Filmovém studiu Barrandov. Po odchodu z Barrandova pracoval mimo státní struktury jako nezávislý filmař. V té době pracoval několikrát v režijním štábu s Evaldem Schormem a Antonínem Mášou. Z té doby se datují i některé dokumentární filmy, na kterých pracoval. Od roku 1973 do roku 1988 řídil produkci pro Laternu Magiku. Od roku 1989 přednáší na Filmové fakultě AMU.  V roce 1983 vytvořili s Janem Švankmajerem nezávislou filmovou skupinu mimo struktury státního filmu. V roce 1992 legalizovali svou činnost a vytvořili společně ATHANOR s. r. o.

anotace

Ve filmu Otesánek se Jan Švankmajer inspiroval lidovou pohádkou, již zpracoval ve formě groteskního hororu. - Manželé Horákovi zoufale touží po dítěti, které nemohou mít. Když muž jednou na chatě přinese domů pařez, vzdáleně připomínající děcko, vzplane paní Horáková ke kusu dřeva mateřskou láskou a pařez posléze ožije. Manželé v městském činžáku předstírají, že se jim narodil syn Otík. Nezvyklé monstrum je však nenasytné a sní nejdříve kočku, pak listonoše a sociální pracovnici. Zoufalý pan Horák zavře Otesánka do sklepa, kde se o něj začne starat dívenka ze sousedství Alžběta. Ta jediná ví, že jde o postavu ze známé pohádky a zoufale se snaží zabránit Otesánkovu konci, popsanému v pohádkové knížce. Otesánek kromě chlípného staříka stačí ještě zlikvidovat i své rodiče. - Známý tvůrce se přiklání k formě hraného filmu, který ovšem kombinuje s četnými trikovými sekvencemi, s animací reálu a také s ploškovou animací (do příběhu je vložena animovaná pohádka, zpracovaná Evou Švankmajerovou). Přesazení mýtického příběhu do dnešní doby umožňuje autorům pracovat se současnou realitou podobně jako ve Spiklencích slasti (FP 10/96). Zpočátku nevinný kus dřeva se postupně proměňuje v obrovské dravé monstrum, jež si ovšem stále udržuje svůj "stromový" tvar a nepodobá se tak ostatním filmovým příšerám. - I v Otesánkovi se objevují tradiční švankmajerovské motivy, upomínající na autorovu předcházející tvorbu (zde zejména na film Do pivnice). Neschází ani černý humor, ani zjevný sklon k bizarnosti, ke grotesce a k nápaditému využití mýtických prvků či symbolů. - Film byl se značným ohlasem uveden mimo soutěž na MFF v Benátkách 2000.