ČESKÁ SODA (1998)

Komedie, Česko, 1998, 91 min

Režie: Milan Šteindler, Václav Křístek, Jan Hřebejk, .... / Scénář: Petr Čtvrtníček, Milan Šteindler, Václav Křístek, ... /Kamera: Jiří Lebeda / Hrají: Petr Čtvrtníček, Milan Šteindler, David Vávra, Veronika Žilková, Vlastimil Zavřel, Jaromír Dulava, Pavel Bobek, Karel Dobrý, Jiří Maria Sieber, David Nykl, Bohumil Klepl, Richard Honzovič, Zdeněk Dolejší ....

CSFD

hosté

Igor Bareš

Rodák z Olomouce vystudoval herectví na brněnské JAMU. Působil v činohře Národního divadla v Brně a od roku 2005 byl v pražském Národním divadle. Od roku 2015 se jeho domovskou scénou stalo Vinohradské divadlo.
První výraznější filmovou roli ztvárnil v road movie Výlet režisérky Alice Nellis. Charakterově různorodé postavy vytvořil mimo jiné ve filmech Sluneční stát, Hezké chvilky bez záruky či Muži v říji. V dramatu Krev zmizelého hrál bezcharakterního zloděje a kolaboranta, z něhož se stane horlivý přisluhovač komunistů. Uplatnil se také v řadě televizních filmů (Boží duha) a seriálů (Četnické humoresky, Hraběnky, Znamení koně, Život a doba soudce A.K.).
V třídílné minisérii Hořící keř o počátcích posrpnové normalizace ztělesnil zákeřného majora StB. Podobně nesympatickou postavu hrál i v dramatu Fair Play o dopingu socialistických sportovců. V úvodním dílu televizního cyklu České století zosobnil hraběte Thuna. V Mamonu hrál postavu Aleše Tomana.

Václav Křístek (65 let)

Režisér Václav Křístek začínal jako tvůrce celovečerních filmů, od devadesátých let se ale věnuje spíše práci v televizi. Pochází z Olomouce a obor filmové režie vystudoval na pražské FAMU, mezi svými vzory jmenuje především slavného Federica Felliniho. Po absolutoriu FAMU začal pracovat na Barrandově, kde působil jako pomocný režisér, případně asistent režie, k prvnímu samostatnému filmu se ale dostal až po několika letech (PŘÁTELÉ BERMUDSKÉHO TROJÚHELNÍKU, 1987). O dva roky později natočil film ZVÍŘATA VE MĚSTĚ (1989), na změněné společenské poměry po roce 1989 pak reagoval smutnou komedii VYŽILÝ BOUDNÍK (1990).
Do několika hudebních medailónků promítl své soukromé zájmy o rockovou hudbu, sám také skládal hudbu a texty pro skupinu Panika. Mezitím přesunul své aktivity do televize, kde se jako jeden z režisérů podílel například na populárním cyklu ČESKÁ SODA, realizoval také televizní inscenace a pohádky. Z větších projektů připomeňme pohádkově laděný historický příběh CÍSAŘ A TAMBOR (1998) nebo rodinné drama ze současnosti HODNÝ CHLAPEC (2004). Výrazný je Křístkův autorský podíl na rozsáhlém zmapování historie české rockové hudby BIGBÍT (1998). Z poslední doby za zmínku stojí dokumentární cykly NEZNÁMÍ HRDINOVÉ (2007), HISTORIE.CS (2009) nebo HISTORIE.EU (2009).
V nedávné době se Václav Křístek kromě práce v televizi prosadil i jako spisovatel a zaujal svým rozsáhlým historickým románem ze 16. století Cesta na poledne (2004), který získal Cenu knižního klubu. Tento životní příběh slavného stavitele jihočeských rybníků Jakuba Krčína z Jelčan rozšířil volným pokračováním Prohrát slunce před svítáním (2011).

Tomáš Motl

Tomáš Motl vystudoval Fakultu žurnalistiky UK a po krátkém působení v tištěných médiích spojil svůj profesní život především s televizním prostředím. Byl u zrodu týdeníku Reflex, v němž dva roky působil jako redaktor kulturní rubriky, a poté nastoupil do nově vzniklé filmové a televizní společnosti Febio, kde deset let pracoval jako šéfdramaturg. Pod jeho dramaturgickým vedením zde postupně vznikly cykly GEN, GENUS, Jak se žije, Slovenské okno, Okno k sousedům a Cestománie. Následující dva roky žil a studoval v USA a po návratu několik let působil ve vzdělávací a komunikační agentuře. Podílel se na vzniku internetového portálu televize NOVA tn.cz, v němž vedl tým editorů oborových magazínů, a následně působil i ve zpravodajské televizi Z1, mj. v pozici vedoucího projektu a hlavního editora každodenní talk show Interview Z1. Rovněž stál u zrodu internetové verze měsíčníku National Geographic, kde zastával pozici šéfeditora portálu National Geographic Česko on-line. Do České televize nastoupil v roce 2012 jako manažer programu. Výkonným ředitelem nového kulturního kanálu ČT art byl jmenován v dubnu 2013. O dva roky později se stal ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha pořádaného Českou televizí.

anotace

Celovečerní filmový sestřih zatracovaného televizního pořadu. Výběr z toho nejotřesnějšího! Jen pro silné jedince nebo kolektivy! Známý televizní pořad Česká soda se poprvé vysílal 4. června 1993 (zatím poslední díl vznikl v roce 1997) a okamžitě vzbudil velkou pozornost. Programově kontroverzní projekt společnosti Febio režiséra Fera Feniče se stal jedním z prvních průkopníků polistopadové satiry a často provokoval nevybíravými, mnohdy záměrně vulgárními a tvrdými útoky na konformismus a pokrytectví v médiích (od jalových politických debat a křečovitě vážného zpravodajství přes cukrkandlovou reklamu až třeba po známé normalizační seriály). Navzdory zpočátku odmítavé reakci kritiky, navzdory problémům s uváděním v "opatrné" České televizi a následným realizačním potížím si pořad získal své diváky a stal se do jisté míry kultovní záležitostí, doprovázenou kromě zlidovělých sloganů i výrobou nápoje s "ukradenou" značkou. Právě tyto skutečnosti vedly Fera Feniče a Čestmíra Kopeckého k realizaci celovečerního sestřihu. Z existujících šestnácti TV dílů České sody (čtrnáct dílů v délce deseti až dvaceti minut a dva půlhodinové silvestrovské sestřihy, doplněné novými scénkami) tak vznikl film, do něhož se dostalo to nejživotnější, co cyklus nabídl divákům v průběhu čtyř let. Při výběru jednotlivých epizod tvůrci přihlédli také k diváckému hlasování, jež proběhlo prostřednictvím Internetu. - Film je sledem scének, jež místy překvapují novými významy, danými především změněným politickým kontextem. Není zřejmě náhoda, že právě tyto ukázky se vyznačují také solidní filmařskou úrovní (např. normalizační seriálový hrdina major Zeman, jenž si se svou suitou pouští v projekci záběry s "blufující nestvůrou" Václavem Klausem). V devadesátiminutovém proudu černohumorných, parodických, někdy ovšem i zbytečně vulgárních čísel však přece jen citelně chybí vážnější, "odrazová" rovina. - Podle režiséra Feniče je Česká soda prvním filmem, který u nás vznikl novou metodou překopírování z magnetického záznamu na filmový pás. -zk-